Čtení a psaní jsou účinnou cestou k porozumění a řešení našich osobních a vztahových potíží. 

Literatura nám dává možnost spojit se s příběhy, prožitky a zkušenostmi, které v každodenním životě a potřebném čase potkáváme jen obtížně. Vtahuje nás do „imaginární reality“, často bližší a srozumitelnější než je ta, ve které právě žijeme. 

Literatura se nevyhýbá tématům, o kterých je obtížné nebo bolestné mluvit. Umožňuje nám prožívat emoce, myšlenky a situace, pro které nenacházíme slova, odvahu nebo pochopení, které chybí v našich rozhovorech s blízkými i žádostech o pomoc. 

Čtení a psaní vytváří unikátní a bezpečný prostor pro úlevu, přijetí a změnu. Ve stejné chvíli se stáváme přihlížejícím i účastníkem. Přijímáme fantazii a zároveň nacházíme smysl v realitě. Získáváme nový pohled na své prožívání a chování.  

Jak říká Rudine Sims Bishop … knihy jsou okna ~ díváme se jimi na svět, který neznáme, dveře ~ vstupujeme do příběhu, který není náš, a poznáváme zblízka ty, kterým patří, i zrcadlo ~ můžeme uvidět sebe sama, svoje myšlenky, pocity. A zjistit, že v tom nejsme sami.