Blog & Média
Knihy na předpis? Čtení pro radost? Ano a mnohem víc…
čtení & psaní o terapii čtením & psaním 😉
Mansio blog | 31. 12. 2025 | předsevzetí, změna, terapie čtením, individuální psychologie
Přelom roku je zvláštní období. Ohlížíme se zpět, bilancujeme a zároveň se díváme dopředu. Vnímáme ostřeji, jak se náš život rozvrstvuje do toho, co bylo, co je a co bude. Někdy je to pohled náročný. Konce nám připomínají pomíjivost a zároveň probouzejí touhu po něčem trvalém, po smyslu, který přesahuje jednotlivé roky.
A právě tehdy často saháme po předsevzetích. Po příslibu, že příští rok bude jiný. Že my budeme jiní. Kolem Silvestra média zaplaví návody, jak předsevzetí správně formulovat, jak vydržet, jak se motivovat. Posilovny se plní nováčky, kteří si slíbili změnu. A o pár týdnů později začnou vycházet články o tom, proč odhodlání nefunguje a proč je lepší se do předsevzetí raději vůbec nepouštět. Nadšení rychle vyprchá, pachuť zklamání často zůstává.
V románu Půlnoční knihovna Matt Haig vypráví příběh, který s předsevzetími zdánlivě nesouvisí – a přesto tuto zkušenost výstižně zrcadlí. Hlavní hrdinka Nora Seedová v něm hledá „správnou verzi“ svého života. A její cesta odhaluje něco, co nám může pomoct lépe porozumět tomu, jak to s těmi předsevzetími vlastně je. … přečíst celý článek
Klára Smolíková | 8. 12. 2025 | newsletter, substack.com, komiks, čtenářství, dobré zprávy
„Píšu zřejmě poslední letošní newsletter, patnáctý, protože tři jsem poslala v mimořádných termínech. Zdá se však, že měsíční periodicita je tak akorát, pro mě i pro vás, odběratele. Informační obsah se na nás valí ze všech stran a v zahlcení snadno zanikají důležité i pozitivní zprávy. Tentokrát jsem se tedy rozhodla mapovat nadějné vyhlídky. ………
PIRLS: proč je čtenářská kultura klíčová
Doufám, že kampaň přitáhne nejen pozornost veřejnosti, ale především nastartuje systémové změny. Soustavná podpora a rozšiřování školní čtenářské kultury je jedním z doporučení, která zaznívají v Národní zprávě mezinárodního šetření PIRLS. Doporučuji podnětnou kapitolu Čtenářská kultura od Veroniky Fiedlerové, která vyšla jako součást publikace Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností PIRLS (ČŠI, 2023).
S Veronikou jsme se tradičně potkaly na brněnském Comic-Conu Junior. Přestože k podpoře čtenářství přistupujeme z odlišných profesních výchozích bodů, náramně si notujeme.
Jak Veronika připomíná, budovat čtenářskou kulturu neznamená spoléhat se na řadu nahodilých „zábavných“ aktivit, jednorázových projektů a propagačních akcí. Vyžaduje to plánování, dlouhodobost, vyhodnocování pokroku, znalost žáků i jejich čtenářských preferencí a především změnu myšlení.
Líbí se mi uvažování o pedagogických i nepedagogických pracovnících jako o „čtenářských influencerech“, kteří modelují pozitivní vztah ke čtení.
Doporučuji také rozhovor „Kdo necítí potěšení, nebude číst“, který s Veronikou Fidlerovou nedávno vedla pro Učitelské noviny 41-42/2025 Martina Plátová.
Podpora čtení pro radost
Sdílená radost ze čtení se totiž u dětí vytrácí. Čtení se stává individuální povinností a děti se spíš obávají, že selžou, takže na knihy často hledí s rostoucí nevraživostí a frustrací. Nemusí tomu tak ale být.
Úkolem školy není jen naučit číst, ale také vytvářet čtenářskou kulturu: aktivně podporovat čtení pro radost, umožnit čtení z vlastní vůle, ve volném čase, neorganizovaně a budovat atmosféru, v níž je čtení ceněnou, společně sdílenou činností.
Takové prostředí má sílu prorazit pomyslný skleněný strop. Vliv čtenářství je totiž podle výzkumů přibližně čtyřikrát větší než vliv vysokoškolského vzdělání rodičů. Navíc se pojí s vyšší sebeúctou, odolností i schopností zvládat obtížné situace. Knihy dokážou posílit pozitivní naladění i radost z každodenních drobností. Vše se zdroji a uvedenými výzkumy najdete ve zmíněném dokumentu. …“
Učitelské noviny | speciál 41-42/2025 | rozhovor Martiny Plátové s Veronikou Fiedlerovou | čtení pro radost, vzdělávací systém, terapie čtením
Mansio blog | 5. 11. 2025 | úzkost, stres, dospívající, terapie čtením, individuální psychologie
„V hlavě mi duní tak silně, že přestávám slyšet vlastní myšlenky. Popadám dech, snažím se dýchat rychleji a silněji, ale s každým nádechem mi připadá, že o kyslík přicházím.“
Takto popisuje úzkost Šarlota, literární postava z knihy Pilná jako včelka od Sáry Topinkové. Je to fikce. Emotivní příběh o porozumění, lásce a touze po dokonalosti. Ale její slova zní až bolestně povědomě. Protože vystihují to, co mnozí z nás potkávají každý den. Co slýcháme v našich pracovnách. O čem tušíme, že se děje v našich třídách. Příběhy tisíců dětí, které bojují s úzkostí a stresem.
Nejnovější monitoring duševního zdraví žáků devátých tříd Národního ústavu duševního zdraví přinesl znepokojivá zjištění. Více než třetina dětí trpí střední až těžkou úzkostí. Téměř 40 % vykazuje příznaky deprese. A více než polovina českých dětí neprožívá vysokou psychickou pohodu. Za těmito čísly se ale skrývají konkrétní děti. Možná je dobře znáte.
Může to být Matěj. Celý víkend se připravoval na prezentaci. Věnoval tomu čas, energii, pečlivost. Ale když má jít před třídu, ruce se mu třesou a hlas zadrhává. Nebo Tereza. Tráví přestávky zamčená na záchodě, protože neví, kam jinam jít. Skupinka holek, ke kterým by chtěla patřit, ji ignoruje. Nebo Jakub, který se snaží nevidět tátovo zklamání, když ho trenér zase nepostaví do základní pětky. A taky Eliška, studentka prvního ročníku vysněného víceletého gymnázia. Každé ráno ji rozbolí břicho a prosí mámu, aby nemusela do školy. … přečíst celý článek
Hospodářské noviny | 18. 8. 2025 | letní povídání s redaktorkou HN Markétou Hronovou
“ … Psycholožka Veronika Fiedlerová se zaměřuje na skupinu teenagerů a mladých dospělých od 13 let, kteří řeší problémy s dospíváním. A přes Národní centrum podpory nadání Invenio nabízí kurzy zaměřené na určité téma.“
„Kurzy nejsou určené jen pro nadané děti, ale hodí se pro všechny, kteří se potýkají s emočními potížemi, problémy se začleněním do kolektivu či s jinakostí nebo osamělostí.“
„Skrz beletrii, poezii nebo komiksy se klienti mohou na to, co prožívají, podívat z jiného pohledu, identifikují se třeba s hlavním hrdinou, pomůže jim to překonat situaci, kterou zrovna žijí. Po čtení přichází reflektivní psaní nebo průběžné konzultace. Obojí může probíhat i online.“
„Provázím klienta procesem sebereflexe a pomáhám přečtené propojovat s jeho životem, zkušeností. … Třeba píší dopis hlavní postavě, ale často pomáhá už jen to, že postava v knize pojmenuje věci, pro které neměli pojmenování. Zjišťují, že danou situací neprocházejí sami.“
